Třebíč je město, které vám svými památkami vypráví příběh soužití dvou různých náboženství, dvou rozdílných kultur a odlišných světů.

I díky výjimečné toleranci jeho obyvatel byly jeho dochovány symboly křesťanské a židovské kultury zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO.

Město se může pyšnit hned třemi takovými památkami, a to románsko-gotickou Bazilikou sv. Prokopa, židovskou čtvrtí a židovským hřbitovem.

Bazilika sv. Prokopa a zámek
Bazilika sv. Prokopa a sousední zámek jsou největšími dominantami města. Tříloďová bazilika postavená v první polovině 13. století stojí na místě bývalého dřevěného klášterního kostela a patří mezi skvosty středověkého stavitelství.

Stala se součástí areálu již existujícího benediktinského kláštera. K nejcennějším a asi nejkrásnějším částem baziliky patří zhruba 700 let stará románská krypta, která sloužila jako pohřebiště mnichů a tamních významných osobností.

Třebíčský zámek s bazilikou (zdroj: České dědictví UNESCO)
Strop podepírá padesát sloupů a polosloupů, jejichž hlavice zdobí rostlinné ornamenty, zvířata a fantastické tváře. Z krypty vede tajná chodba, která ústila v nedaleké obci Sokolí.

Říká se, že je v ní zakopán vzácný poklad, který zde mniši ukryli před husity. Nejcennější částí pokladu má být zlatý Kristus v životní velikosti. Krypta se proslavila i ve filmech.

Natáčel se zde například film Markéta Lazarová. V bazilice se vedle chrámové lodi nachází opatská kaple s původními gotickými malbami. Jsou to druhé nejstarší fresky na Moravě, kterými je kompletně pokryt její vnitřní prostor.

Po prohlídce baziliky zavítejte i do zámku. Původně se zde nacházel opevněný a bohatý benediktinský klášter, který zde založili začátkem 12. století.

Právě klášteru, druhému nejstaršímu sídlu benediktinů na Moravě, vděčí město Třebíč za svůj vznik. V roce 1468 bylo město dobyto a vypáleno vojsky krále Matěje Korvína.

Klášter s bazilikou byly během obléhání začne poškozené, mnichy odtud vyhnali a klášterní majetek přešel do světských rukou. Budova baziliky pak téměř 200 let sloužila jako stáj, pivovar a sklad piva.

Teprve na začátku 18. století byla zrekonstruována, zasvěcena sv. Prokopovi a byly jí navráceny původní bohoslužební účely.

Klášter přestavěli na renesanční zámek a vystřídali se zde několik vlastníci, z nichž nejvýznamnějšími byli jeho poslední majitelé, rod Valdštejnů, kteří panství vlastnili od roku 1629 až do konce 2. světové války.

V současnosti se zde nachází Muzeum Vysočiny se čtyřmi expozicemi. Obdivovat zde můžete sbírky nerostů, šlechtické komnaty s knihovnou a mimořádnou sbírkou historických dýmek, či expozici o dějinách třebíčských benediktinů.

Židovská čtvrť
Třebíč patřil kdysi k významným střediskům židovské kultury na Moravě a výjimečně zachovalá židovská čtvrť je zde němým svědkem staletého soužití židů a křesťanů.

Židé se ve městě usídlovali již od 13. století a nejpočetnější židovská komunita žila v Třebíči ve druhé polovině 17. století, kdy jich žilo zhruba 1500.

V roce 1723 nařídil tehdejší zemepán Jan Josef z Valdštejna výměny pozemků ve městě mezi měšťany a Židy tak, aby na levém břehu města vzniklo samostatné ghetto. Židé zde žili v poměrně klidném sousedství s křesťanskou většinou.

Až události 2. světové války ukončily existenci této židovské obce.

Většinu jeho obyvatel v květnu v roce 1942 odvezlo gestapo do koncentračního tábora v Terezíně. Z celkového počtu 1300 deportovaných Židů z města a okolí jich přežilo pouze 63, ale ti se sem víc už nevrátili.

Mezi odvlečenými byla i tehdy desetiletá sirotek Hana Bradyová, o jejímž smutném osudu vypráví známá kniha a film, Hanin kufřík – Příběh dívky, která se nevrátila.

Třebíčské ghetto tvoří zhruba 120 dochovaných staveb, většinou dvoupatrových domů postavených v různých stavebních slozích. Má dvě hlavní ulice a spoustu krátkých a úzkých uliček.

Urbanisticky hodnotné ghetto je pravděpodobně nejzachovalejším v celé Evropě.

Jsou zde i dvě synagogy, přední, která se využívá jako modlitebna Československé církve husitské, a zadní, která dnes slouží také jako koncertní a výstavní síň.

Má stálou muzejní expozici a v jejím prvním patře si můžete prohlédnout šest metrů dlouhý a dva a půl metru široký model, jak vypadala židovská čtvrť kolem roku 1850.

Ze Zadní synagogy je vstup do Židovského muzea v domě Seligmanna Bauera. Muzeum ve své expozici prezentuje život tradiční židovské rodiny v meziválečném období.

Dům je vybaven dobovým nábytkem a charakteristickými předměty židovské kultury. Kromě toho zde uvidíte i expozici košer řeznictví s noži, mlýnky na maso a dalšími řeznickými nástroji používanými při rituálních porážkách zvířat.

Židovská čtvrť je volně přístupná a památky zde propojuje naučná stezka Po stopách opatů a rabínů. Skupiny od pěti osob mohou využít i průvodcovské služby na dvou okruzích, podmínkou je rezervace zhruba dva dny předem.

Hned po Jeruzalémě jsou třebíčské židovské památky jedinými, které byly samostatně zapsány na seznam UNESCO.

Ochutnejte Třebíč
Třebíč se může kromě památek pochlubit také výrobou různých regionálních gastronomických specialit.

Vedle poznávání výjimečných památek židovské čtvrti se můžete seznámit například s první českou whisky, která se zde vyrábí, získala již řadu ocenění a stala se zároveň i turistickým lákadlem.

Na seznamu místních gastronomických lákadel je také kavárnička s pekárnou s názvem Vrátka. Provozuje ji občanské sdružení a zaměstnávají zde místní hendikepované lidi, kteří tím získávají pracovní uplatnění.

V nabídce zde naleznete různé štrúdly, sušenky, koláčky, domácí limonády a typické židovské pečivo. Všechno zde vlastnoručně vyrábějí podle starých tradičních receptů az čerstvých surovin.

Unikátní dezerty a košer produkty nabízejí také v krásném domě U židovské brány, který je zapsán na seznam nemovitých památek České republiky.

Židovský hřbitov
Hřbitov, který se nachází zhruba 500 metrů od ghetta na kopci nad městem se svojí rozlohou zhruba 12 000 m2 řadí mezi největší v České republice.

Nachází se zde asi 11 000 hrobů a 3000 kamenných náhrobků pocházejících z období od 17. století až do 40. let 20. století, přičemž nejstarší je z roku 1631.

Součástí hřbitova je unikátní stavba obřadní síně s autentickým interiérem z roku 1903, kde se dodnes mohou konat židovské pohřební obřady.